Závěrečná konference / Abschlusskonferenz

Zhodnocení stavu rybích společenstev přilákalo desítky odborníků do Českých Budějovic

Ve čtvrtek 18. června proběhla Závěrečná konference k projektu Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy. Akce se uskutečnila na půdě Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zúčastnilo se jí 80 lidí z 28 institucí převážně z tuzemska, ale přijela i početná delegace z Bavorska, Saska a Rakouska. Zájem o problematiku byl patrný především během neformálních diskusí mezi přednáškami.

Účastníky přivítala doc. Eva Kaštovská (vedoucí katedry Biologie ekosystémů PřF JU), která ve svém projevu vyzdvihla unikátnost šumavské přírody, dlouhodobý monitoring a výuku hydrobiologie na katedře. Dále navázal dr. Jiří Peterka (ředitel Hydrobiologického ústavu BC) esenciálním významem toků pramenných oblastí, významem spolupráce mezi institucemi včetně přeshraničních a osobním vztahem k hydrobiologickému výzkumu.

Vlastní přednáškový cyklus byl rozdělen do čtyř bloků po čtyřech přednáškách. V prvním prof. Vrba (PřF JU & HBU BC) přiblížil 150 let limnologického výzkumu a oživení šumavských jezer. Druhý příspěvek dr. Urbanové (PřF JU) se věnoval vlivu dlouhodobého odvodnění na fungování rašelinišť a možnosti jejich revitalizace. Ve třetí přednášce dr. Kölbl (NP-BW) popsala hydrologický monitoring v Národním parku Bavorský les a současné trendy v množství vody. Na závěr prvního bloku nás prof. Randák (FROV JU) seznámil s antropogenním znečištěním vodního prostředí a jeho vliv na ryby s příklady z oblasti Šumavy.

Druhý blok začal Ing. Mokrý (NP-Š) příspěvkem o monitoring bobra evropského na Šumavě. Následně navázal dr. Paintner (BN FFF) přednáškou o výstavbě rybích přechodů ve vyšších polohách Bavorského lesa. O negativním vlivu migrace ryb mezi VN Lipno a horní Vltavou nás seznámil dr. Muška (HBU BC). Dopolední sekci zakončil dr. Šlapanský se široce pojatým příspěvkem o aktuálním hodnocení stavu pstruhových revírů napříč Českou republikou.

Po obědové pauze dr. Tušer (PřF JU & HBU BC) shrnul aktuální rozšíření ryb v tocích Šumavy v Česku a Bavorsku, z čehož vyplynulo, že aktuálně nejrozšířenějším druhem oblasti je pstruh obecný. Genetické struktuře jeho populací se věnoval příspěvek dr. Kašpara (FROV JU). Na tuto přednášku navázal prof. Flajšhans (FROV JU) doporučeními pro praxi chovu lososovitých ryb v oblasti Šumavy. S praxí chovu ohrožených druhů ryb a raků v líhni v Lindbergmühle nás seznámil dr. Halmbacher (BN FFF), což byl rovněž příspěvek s nejaktivnější diskusí.

Poslední sekci zahájil prof. Slavík (ČZU), který představil prostorové schéma migrací lipana podhorního a pstruha obecného v pramenných oblastech Vltavy a Otavy. Následně dr. Jůza (HBU BC) zhodnotil vliv stojatých vod na rybí společenstva Šumavy. Poslední dvě přednášky prezentoval dr. Fiala (PARU BC), přičemž nejprve zhodnotil plošný screening rybomorek Šumavy pomocí environmentální DNA a následně se zaměřil na rybomorky rybích sádek s lososovitými rybami.

V závěrečném slovu byl zhodnocen celý průběh řešení projektu, jeho dosavadní i plánované výstupy v rámci projektu Interreg Bavorsko-Česko 01-020. Setkání odborníků s různým pohledem na vodstvo nejen oblasti Šumavy bylo velmi přínosné. Výsledky projektu budou k dispozici prostřednictvím závěrečné zprávy, která bude v české i německé verzi. Velmi děkujeme za účast i bezproblémový průběh všem zainteresovaným institucím.

Petr Blabolil

Die Bestandsaufnahme der Fischgemeinschaften lockte Dutzende von Experten nach České Budějovice

Am Donnerstag, dem 18. Juni, fand die Abschlusskonferenz zum Projekt "Lebendige Schätze unter der Wasseroberfläche der Šumava" statt. Die Veranstaltung fand auf dem Gelände der Naturwissenschaftlichen Fakultät der Südböhmischen Universität in České Budějovice statt. Es nahmen 80 Personen aus 28 Institutionen teil, überwiegend aus dem Inland, aber auch eine zahlreiche Delegation aus Bayern, Sachsen und Österreich war angereist. Das Interesse an der Thematik zeigte sich vor allem während der informellen Diskussionen zwischen den Vorträgen.

Die Teilnehmer wurden von Doz. Eva Kaštovská (Leiterin des Lehrstuhls für Ökosystembiologie der Naturwissenschaftlichen Fakultät der Südböhmischen Universität) begrüßt, die in ihrer Ansprache die Einzigartigkeit der Natur im Böhmerwald, die langfristige Überwachung sowie die Lehre der Hydrobiologie am Lehrstuhl hervorhob. Anschließend sprach Dr. Jiří Peterka (Direktor des Hydrobiologischen Instituts der BC) über die wesentliche Bedeutung der Wasserläufe in Quellgebieten, die Bedeutung der Zusammenarbeit zwischen Institutionen – einschließlich grenzüberschreitender Kooperationen – sowie seine persönliche Beziehung zur hydrobiologischen Forschung.

Die Vortragsreihe selbst war in vier Blöcke zu je vier Vorträgen unterteilt. Im ersten Block gab Prof. Vrba (Naturwissenschaftliche Fakultät der Universität Südböhmen & HBU BC) einen Überblick über 150 Jahre limnologische Forschung und die Revitalisierung der Seen im Böhmerwald. Der zweite Beitrag von Dr. Urbanová (Naturwissenschaftliche Fakultät der Universität Südböhmen) befasste sich mit den Auswirkungen der langfristigen Entwässerung auf die Funktionsweise von Mooren und den Möglichkeiten ihrer Revitalisierung. Im dritten Vortrag beschrieb Dr. Kölbl (NP-BW) die hydrologische Überwachung im Nationalpark Bayerischer Wald und aktuelle Trends bei den Wassermengen. Zum Abschluss des ersten Blocks stellte uns Prof. Randák (FROV JU) die anthropogene Verschmutzung der Gewässer und deren Auswirkungen auf Fische anhand von Beispielen aus dem Böhmerwald vor.

Den zweiten Block eröffnete Ing. Mokrý (NP-Š) mit einem Beitrag zur Überwachung des Europäischen Bibers im Böhmerwald. Anschließend knüpfte Dr. Paintner (BN FFF) mit einem Vortrag über den Bau von Fischpassagen in höheren Lagen des Bayerischen Waldes an. Dr. Muška (HBU BC) informierte uns über die negativen Auswirkungen der Fischwanderung zwischen dem Stausee Lipno und der oberen Moldau. Den Vormittagsblock schloss Dr. Šlapanský mit einem breit angelegten Vortrag über die aktuelle Bestandsaufnahme der Forellengewässer in der gesamten Tschechischen Republik ab.

Nach der Mittagspause fasste Dr. Tušer (Naturwissenschaftliche Fakultät der Univerität in České Budějovice & HBU BC) die aktuelle Verbreitung von Fischen in den Flüssen des Böhmerwaldes in Tschechien und Bayern zusammen, woraus hervorging, dass die Bachforelle derzeit die am weitesten verbreitete Art in diesem Gebiet ist. Der Beitrag von Dr. Kašpar (FROV JU) befasste sich mit der genetischen Struktur ihrer Populationen. An diesen Vortrag schloss sich Prof. Flajšhans (FROV JU) mit Empfehlungen für die Praxis der Zucht von Lachsfischen im Šumava-Gebiet an. Dr. Halmbacher (BN FFF) stellte uns die Praxis der Zucht bedrohter Fisch- und Flusskrebsarten in der Fischzuchtanstalt Lindbergmühle vor; dies war zugleich der Beitrag, der die lebhafteste Diskussion auslöste.

Den letzten Abschnitt eröffnete Prof. Slavík (ČZU), der ein räumliches Schema der Wanderungen der Gebirgs-Äsche und der Bachforelle in den Quellgebieten der Moldau und der Otava vorstellte. Anschließend bewertete Dr. Jůza (HBU BC) den Einfluss von stehenden Gewässern auf die Fischgemeinschaften im Böhmerwald. Die letzten beiden Vorträge hielt Dr. Fiala (PARU BC), wobei er zunächst das flächendeckende Screening der Fischgruben im Böhmerwald mittels Umwelt-DNA auswertete und sich anschließend auf die Fischgruben von Fischzuchtanlagen mit Lachsartigen konzentrierte.

In den Schlussworten wurde der gesamte Verlauf der Projektdurchführung sowie die bisherigen und geplanten Ergebnisse im Rahmen des Interreg-Projekts Bayern-Tschechien 01-020 bewertet. Das Treffen von Experten mit unterschiedlichen Sichtweisen auf die Gewässer nicht nur im Šumava-Gebiet war sehr gewinnbringend. Die Ergebnisse des Projekts werden im Abschlussbericht verfügbar sein, der sowohl in tschechischer als auch in deutscher Sprache erscheinen wird. Wir bedanken uns herzlich bei allen beteiligten Institutionen für ihre Teilnahme und den reibungslosen Ablauf.

Petr Blabolil

Abstrakt: